díky moc za tento web! Je mi 34 a ekzém mám od dětství, zkoušela jsem všechno možné, jako asi většina atopiků. Jako dítě kortikoidní masti, později jsem byla u léčitelů . čaje, vitamíny a minerály, úprava stravy, homeopatika... Zkoušela jsem to i přes psychiku - regresivní terapie, etikoterapie, kineziologie... Naštěstí netrpím na ekzém neustále, jsou období kdy jsem na tom relativně dobře. Postiženými místy jsou zejména ruce a krk, někdy ve větší nebo menší míře obličej. ale i tak mě to dost štve :-( Věřím tomu, že příčinou je něco nevyřešeného ve mně - problém s matkou, potlačený hněv, sebelítost, malé sebevědomí atd. což se mi podařilo v různých terapiích uvědomit ale asi jsem to úplně neodbourala. Je také pravda, že ekzém zmizel, když jsem byla v pohodě - měla jsem práci, nebyla jsem ve stresu...také když jsem pracovala v zahraničí (itálie, rakousko, anglie), tak se to zlepšilo. Ted jsem opět nezaměstnaná a vrátila jsem se k rodičům, takže opět stres - ekzém... Ale také se snažím různé metody kombinovat - očišťovací kůru šank prankšalána, klystýry, piju bylinkové čaje, snažím se zdravě jíst, ale ne vždy mi to vydrží dlouho, a podlehnu svým chutím na čokoládu a jiné... Ale obecně se snažím jíst málo masa a více zeleniny. Zajímalo by mě jestli jsi někdy měl pocit že je za tím psychika? Musím říct, že v některých obdobích jsem nežila zrovna zdravě, pila jsem dost alkoholu, strava nic moc ale ekzém mě netrápil jako tak, když jsem se jindy držela celkem zdravé životosprávy...

Pomohl Vám článek? Třeba pomůže i ostatním, sdílejte!