Dobrý den, dnes lituji, že jsem se k tomuto webu nedostala v době, kdy jsem s ekzémem velice bojovala. Měla jsem ho cca od 3 let, během dětství jsem o něm sice věděla, otravoval, ale nebylo to takové peklo, jako v 15. S příchodem na jinou školu se začal totálně rozšiřovat, celé dlaně jsem měla rudé, popraskané - víte určitě někteří, jak se lidé koukají a jak to bolí. A žádná vize zlepšení nebyla, ať jsem zkoušela cokoli, pořád to šlo zkopce. Tak jsem začala jíst zdravě, možná to chtělo víc času - ale já nechtěla pořád na něco čekat, když jsem ani nevěděla, jestli je to správná cesta.... do toho přišly alergie na roztoče, psy, jarní pyly a nějaké potravinové...
Pak jsem začala odkyselovat organismus, bylo zrovna jaro, do toho jsem každý druhý den běhala za městem (všude kytky), až jsem skončila v nemocnici. Tou dobou mě svědilo už celé tělo. Tenkrát mi došlo, že jsem to asi přehnala. Viděla jsem jen cíl, jen to, že když všechnu bolest přežiju, uzdravím se. Ale tak to nebylo, možná jsem měla radši občas použít kortikoidy, než si ve škole prožívat to peklo, jak se kdo na mě dívá, jak mě to bolelo, nemohla jsem se soustředit apod.
Tím chci říct - jakákoliv metoda by se měla asi zkoušet s mírou, nezapomínat na to, že když je nejhůř, jsou i jiné možnosti. Ale samozřejmě - čistit, čistit, čistit ... Všechno se dá řešit. A nejen mastmi a léky. V té nemocnici jsem dostala i antibiotika (asi se mi do těch ran něco dostalo), matlali mě kortikoidy asi v dost velké míře, ale vše se ztratilo. Znovu jsem viděla, jak vypadají moje ruce nenateklé, jak vypadá kůže bez ošklivých pupínků... Rozhodla jsem se, že si udělám autoškolu (do toho bych dřív s těma rukama v žádném případě nešla), a všechno zase začínalo být růžovější. Od té doby nepoužívám ani ta antihistaminika, co mi předepsali, je možné, že si pěkně koleduji, ale nic mi není a nehodlám se cpát prášky. Ani když jsem ekzém měla, mi nepomáhaly. Kortikoidy jsem používala chvíli a pak už taky ne.
Další věcí, co mi dost pomohla, bylo psychické zklidnění. S jedním lékařem, který se zabývá i psychickými bloky, jsem vyřešila jeden svůj problém, a možná mi i to hodně pomohlo. Cítím, že toho je víc, ale možná si s tím chci spíš poradit sama, cítítm už, že to zvládnu.
Chci dodat odvahu všem, kteří o alternativní léčbě uvažují, protože stejně jako ostatní, jejichž stav se zlepšil, mohu potvrdit její prospěšnost. Téměř půl roku už je ekzém na krásně zvladatelné úrovni, objeví se jen občas a malinko, tak, že vůbec neobtěžuje.
A taky chci poděkovat autoru tohoto webu, protože mi připomněl, že mám svou dietu dodržovat důsledněji (teď jsem mírně povolila:)) Hodně štěstí!

Pomohl Vám článek? Třeba pomůže i ostatním, sdílejte!