Zdravím všechny atopiky a mockrát děkuji Helče za její příspěvek. Ano, ty příběhy jsou opravdu dost podobné. Je to peklo, ale jsem moc vděčná za tyhle vzájemný podpory, od lidí, kteří mají to samé trápení. Každý má asi samozřejmě jiný spouštěč ekzému, někdo alergii na prach či trávy, někdo špatné stravování, jiný stres atd...Nebo někdo všechno tohle dohromady....bohužel ho jen málokdo z nás opravdu podchytí. Taky si začínam myslet, že cesta k úspěchu nemusí být pro každého úplně stejná, ale je třeba všechno vyzkoušet a zmapovat si, co pomáhá a co ne.
Ale abych Vám všem popsala, jak jsem na tom momentálně já a jak postupuji.....No tak asi přibližně v logice Murphyho zákonů se mi minulý týden po napsání mého posledního příspěvku o tom, jak je mi líp, ekzém prudce zhoršil. Celý minulý víkend byl to největší peklo, jaké jsem kdy s ekzémem zažila! Po celém těle mi vyběhnul suchý, rudý, pálivý, bolavý "krunýř". Ano, to se ani kůží nedalo nazvat. Prostě krunýř. Štítila jsem se na sebe sáhnout. Každěj pohyb mě bolel, jak se ten krunýř natahoval. Nejhůř to vypadalo na nohou. Ty se mi obalily úplně celé a sestrupatěly. Opravdu odporný, jako by mě žrala plíseň. Ke každému natažení rukou nebo nohou jsem se musela přemáhat....A ještě něco...Zimnice!!! Ano, v těhle příšerných vedrech mi byla celý víkend příšerná zima a musela jsem spát pod 2 peřinama. Nemusim asi ani psát, jak jsem na tom tim pádem byla psychicky. Furt jsem pobrekávala, nejvíc mě mrzel suchý a drolící se obličej, hlavně víčka, který jsem ráno nemohla ani otevřít. První věc, po který jsem po probuzení sahala byl kokosovej olej, abych se mohla trochu "odsušit". V pondělí ráno jsem se omluvila na týden z práce, musela jsem si vzít volno, jinak bych to fakt nedávala. Ke kortikoidům už jsem ale nesáhla. Přežila jsem to......A dneska? Musím říct, že je to mnohem lepší!!! (Tak to snad zas nezakřiknu, jako minulý týden:-) ) Prostě se to začlo zklidňovat, ekzém začal mizet. Asi jsem si musela projít tim peklem, abych mohla začít být odměňovaná, nebo fakt nevim....Každopádně to důležitý, jakou cestou jsem toho zlepšení dosáhla....Po měsíčnim užívání zeleného jílu a několika klystýrech, jsem se rozhodla, že je čas na čistící čaje. Od soboty jsem začala ráno a večer pít Himalájský ajurvédský čaj Nimba a odpoledne 1x kopřivový čaj. Pitný režim je stále min.3litry vody denně. Ovoce, zelenina, zdravá strava, to už je samozřejmost. Maso omezuji, ale úplně ho nevylučuji. Protože už mi to nedalo a na těchto stránkách jsem si přečetla příběh slečny Nikoly, které lékař doporučil zajímavé kombinace vitamínů a doplňků (mockrát Vám děkuji, jestli si to přečtete), rozhodla jsem si je v úterý pořídit taky. A tak kromě těch čajů přes den sním 2 lžíce konopného oleje, 2 lžičky pupalkového oleje, 2 tabletky biosilu, 4 tabletky vitamínu C a B a teď se ještě chystám na Colostrum. Pořád se mažu kokosovým olejem, někdy taky lněným. No a zatím jsem velice spokojená! Kůže vypadá o dost lépe! Na zádech, břiše a pozadí už nemám vůbec nic! Úplně hladkou kůžičku, jako děťátko, jsem z toho nadšená a tak se neustále osahávám:-D Po celém těle už se na kůži dá sáhnout, je vláčná, není suchá (jen po ránu je hodně suchá). Obličej také super. Jen na rukou a v dekoltu se mi udělala taková jemná červená krupička ekzému, takový ten co bývá na začátku, než to vypukne a co jsem vždycky byla zvyklá zamáznout kortikoidní mastí. Na a ty nohy od kolen dolů jsou pořád tmavě rudý, až fialový, místy do modra. To mě trochu děsí, ale nebolí to, ani neni suchý. Trochu mi to připomíná nohy mýho dědy, ten tam má taky takový tmavý flekance. Taky mě trošku pálí v předloktí a pod kolenem, jako by se ten ekzém vracel na ty pravá místa činu. No, je to hodně zajímavý, ale fakt neuvěřitelný zlepšení! A pak že to bez kortikoidů nejde! Jde! Vim, že to bude trvat ještě měsíce, možná i roky, než se uzdravim, ale už teď vim, že to půjde! Trpělivost je v tomhle boji hrozně důležitá!
Taky bych se chtěla zeptat, hodně vás tady píše o homeopatii, a že vám pomohla. Můžete mi někdo doporučit nějakého homeopata? Možná bych to taky zkusila, ale to se uvidí časem, zatim budu pokračovat takhle. Mimochodem jsem z Prahy.
Mockrát Vám všem děkuji a držim pěsti! Zase se ozvu!
Markéta

Pomohl Vám článek? Třeba pomůže i ostatním, sdílejte!